Rozhovor s Mgr. Vlastimírem Sunkem, ředitelem Střední školy logistické Dalovice

První pomoc, dobrovolnictví nebo dárcovství krve – témata, která by neměla zůstávat jen v rovině teorie nebo v rámci jednorázových akcí. O to cennější je, když se stávají přirozenou součástí školního prostředí a hodnot, které si mladí lidé odnášejí do života.

Střední škola logistická Dalovice patří v Karlovarském kraji mezi školy, které se těmto oblastem dlouhodobě věnují. Ať už prostřednictvím Dnů zdraví, projektů zaměřených na první pomoc nebo podpory dárcovství krve, vede své žáky nejen k získávání znalostí, ale také k odpovědnosti, empatii a ochotě pomáhat druhým.

O těchto tématech jsme si povídali s Mgr. Vlastimírem Sunkem, ředitelem školy, který je zároveň aktivním dárcem krve a držitelem stříbrné medaile prof. MUDr. Jana Janského. V rozhovoru otevřeně mluví nejen o své vlastní cestě k dárcovství, ale také o tom, jak žáci vnímají projekty zaměřené na první pomoc a proč podle něj někdy k pomoci druhým stačí „jen“ ochota, všímavost a obyčejná lidskost.

Jste držitelem stříbrné medaile prof. MUDr. Jana Janského. Co Vás kdysi přivedlo k darování krve a co Vás motivovalo pokračovat?

K darování krve jsem se definitivně rozhodl až před 3–4 lety, ačkoliv ta myšlenka ve mně zrála dlouhá léta. K finálnímu rozhodnutí mě vedlo několik zásadních událostí v osobním životě. Velkou roli v tom hrál i můj velmi dobrý kamarád Milan, který daruje krev už dlouhá léta. Právě s ním jsem nakonec poprvé vyrazil. Občas mě sice zamrzí, že jsem začal až se „čtyřmi křížky na krku“, ale jak se říká – nikdy není pozdě.

Pamatujete si na své první darování? Jaké to tehdy bylo?

První darování proběhlo ještě na starém transfuzním oddělení a musím přiznat, že jsem byl hodně nervózní, ale zároveň i natěšený. Z prostředí a celé situace jsem měl velký respekt, ale k bezproblémovému průběhu hodně pomohl jak můj kamarád, tak zejména sestřičky, které byly a stále jsou úžasné. Pokaždé, když jdu darovat krev nebo plazmu, ve mně převládají pocity spokojenosti a radosti.

Vaše škola patří v Karlovarském kraji mezi školy, které se dlouhodobě a systematicky věnují první pomoci, zdravovědě i podpoře dárcovství krve. Co Vás vedlo k tomu, že se tato témata stala důležitou součástí života školy?

Mám velké štěstí, že mezi mými kolegy jsou jak dárci krve, tak i členové Českého červeného kříže. Naštěstí nejen oni, ale prakticky všichni automaticky vnímají osvětu v oblasti zdravovědy jako velmi důležitou. Máme nastavený systém, v němž žáci absolvují několik vzdělávacích akcí zaměřených právě na tyto oblasti. Přesto hlavně v oblasti osvěty a náboru dárců krve či kostní dřeně stále vidím velký potenciál a prostor ke zlepšení, a to jak na půdě školy, tak v rámci Karlovarského kraje.

Jak podle Vás žáci vnímají aktivity, jako jsou Dny zdraví, VR Rescue nebo další projekty zaměřené na první pomoc? Překvapilo Vás někdy, s jakým nadšením se do nich zapojují?

Věřím, že většina žáků tyto akce nevnímá jen jako příležitost vyhnout se výuce. V rámci Dne zdraví, kdy se ve spolupráci s dalšími institucemi věnujeme první pomoci, dárcovství, ale i životu po úrazech, je to pro některé určitě důvod k zamyšlení nad dosavadním stylem života a třeba i k jeho změně k lepšímu. A potěšující je, že i sami žáci přicházejí s vlastními nápady, jak někomu pomoci.

Myslíte si, že výuka první pomoci může mladým lidem dodat větší jistotu a odvahu pomoci druhým i v běžném životě?

Nepochybně, a nejen mladým. Podobné akce organizujeme i pro kolegy a všichni je vnímají jako velmi přínosné.

Co Vás osobně nejvíce těší, když vidíte Vaše žáky pomáhat druhým nebo se aktivně zapojovat do dobrovolnických aktivit?

Zejména u charitativních a dobrovolnických akcí mě těší, že valná většina žáků je vnímá jako možnost pomoci i bez nutnosti vydání finančních prostředků. A když vidím jejich úsměvy během akcí či na fotografiích z nich, jsem si jistý, že tyto akce mají smysl.

Na co jste v oblasti první pomoci, dobrovolnictví a podpory dárcovství krve na Vaší škole nejvíce pyšný?

Nejvíce pyšný jsem na to, že náš nastavený systém funguje a zároveň je zde velký prostor pro jeho další zlepšení. V neposlední řadě vnímám jako důležité i to, že těmito aktivitami budujeme kulturu naší školy a její obraz nejen před námi samotnými, ale snad i před veřejností.

Ne každý může být dárcem krve. Jakými dalšími způsoby mohou podle Vás lidé pomáhat svému okolí?

V poslední době, a snad to není dáno jen mým přibývajícím věkem, jsem přesvědčený, že bohatě stačí úsměv na tváři, ochota pomoci druhým a podobné maličkosti, které nestojí ani peníze, ani čas. A je jedno, jestli pomůžeme svým nejbližším, kolegům, kamarádům, nebo někomu cizímu.

Co byste vzkázal mladým lidem, kteří váhají, zda darovat krev, stát se dobrovolníkem nebo se naučit první pomoc?

Ať zkusí na chvíli vystoupit ze své komfortní zóny a zkusí něco nového, co má smysl. Co se týče darování krve, ať neváhají, domluví se s kamarády, kolegy v práci nebo někým z rodiny, zavolají na transfuzní oddělení a zkusí to. Ve dvou se to vždy lépe táhne.

S mým synem jsem na jeho první darování krve vyrazil přesně v den jeho osmnáctých narozenin a od té doby už darování bereme nejen jako smysluplný akt, ale i jako příjemně společně strávený čas.

Hlavní je, aby si každý uvědomil, že je jedno, zda se jedná o krev, dobrovolnou pomoc nebo charitu – dnes pomůžeme my a jednou můžeme pomoc potřebovat sami nebo naši blízcí. Už jen SMS zpráva o tom, že vaše krev právě někomu pomáhá, dokáže člověku zvednout náladu.

Letní prázdniny jsou teprve na začátku a už teď se v médiích objevují smutné zprávy o tragédiích u vody. Bohužel nejde o ojedinělé případy. Každý rok se opakují situace, kdy obyčejné koupání, výlet k rybníku nebo den u řeky skončí tragicky.

O to smutnější je, že ani rychlá pomoc a okamžitě zahájená resuscitace někdy nestačí. Ne každý příběh má bohužel šťastný konec.

Jako lidé, kteří se první pomoci věnují, dobře víme, že v krizových chvílích často rozhodují sekundy. Zároveň ale víme i to, že ne každé tragédii lze zabránit až ve chvíli, kdy už nastane. Právě proto je tak důležitá prevence.

Voda k létu neodmyslitelně patří. Přináší radost, osvěžení i společné chvíle s rodinou. Umí ale být i velmi zrádná. Někdy stačí jen krátká nepozornost, přecenění vlastních sil nebo jedno špatné rozhodnutí.

Velmi důležitý je dohled nad dětmi. Ani rukávky, kruh nebo pobyt v mělké vodě nejsou zárukou bezpečí. Opatrnost by ale neměli podceňovat ani dospělí — rizikem může být únava, alkohol, skok do neznámé vody nebo náhlý teplotní šok.

Světový den prevence tonutí, který připadá na 25. července, nám připomíná něco zdánlivě jednoduchého — opatrnost má smysl a prevence může zachránit život.

Léto si většina z nás spojuje s odpočinkem, výlety, koupáním a časem stráveným s rodinou či přáteli. S krásným počasím ale bohužel přibývá i situací, kdy je potřeba zachovat chladnou hlavu a umět rychle pomoci. Stačí chvilka nepozornosti, únava z horka nebo obyčejné podcenění situace — a problém je na světě.

Právě proto si připomínáme několik základních zásad první pomoci, které se během léta mohou hodit každému z nás.

Velkým letním rizikem jsou vysoké teploty, dlouhý pobyt na slunci a nedostatek tekutin. To vše může vést k přehřátí organismu, dehydrataci, úžehu nebo úpalu. Varovnými signály bývají silná žízeň, bolest hlavy, závratě nebo nevolnost. V takové chvíli je důležité člověka přesunout do stínu nebo chladu, začít s ochlazováním a doplnit tekutiny.

Častěji se v létě setkáváme také s omdlením nebo kolapsem způsobeným horkem či vyčerpáním. Pozor je potřeba dávat i na bodnutí hmyzem — u citlivějších osob může alergická reakce nastoupit velmi rychle. Pokud se objeví otok obličeje nebo potíže s dýcháním, je nutné ihned volat pomoc.

Léto je také obdobím sportu, turistiky a dětských her venku, s čímž souvisí i vyšší riziko úrazů. Pády z kola, koloběžky nebo trampolíny mohou skončit naražením, podvrtnutím i zlomeninou. Při poranění je důležité postiženou končetinu znehybnit, chladit a co nejméně zatěžovat.

Zvláštní pozornost bychom měli věnovat dětem. Rizikem může být voda, dětská hřiště, rozpálené povrchy i běžné venkovní aktivity. U dětí často rozhodují vteřiny, proto je nenechávejme bez dozoru ani na krátký okamžik.

Pokud člověk nereaguje na oslovení, je v bezvědomí a nedýchá normálně, neváhejte volat 155 nebo 112 a zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Pokud je v blízkosti k dispozici AED, použijte jej podle hlasových pokynů přístroje. Právě první minuty často rozhodují o záchraně života.

První pomoc není jen o znalostech. Především je o ochotě všimnout si, zastavit se a podat pomocnou ruku ve chvíli, kdy je to potřeba.

Přejeme všem dětem i dospělým krásné léto plné pohody, odpočinku a hezkých zážitků — a hlavně ve zdraví.

Vážení klienti a návštěvníci,

rádi bychom Vás informovali, že naše ošacovací středisko ČČK bude se zahájením letních prázdnin dočasně uzavřeno v období od 24. června do 19. srpna 2026.

Během této doby v prostorách střediska proběhnou plánované malířské a další údržbové práce, které pomohou zlepšit a zpříjemnit prostředí pro všechny, kteří naše služby využívají.

Uzavření využijeme také k potřebnému uspořádání a přípravě prostor tak, abychom Vám po prázdninách mohli nabídnout co nejlepší zázemí.

Děkujeme Vám za pochopení i dlouhodobou podporu. Velmi si vážíme Vaší přízně a těšíme se, že Vás po letní přestávce opět přivítáme.

Přejeme Vám příjemné léto plné pohody.

V nádherném sobotním dopoledni se na dolní stanici lanovky na Klínovec v Jáchymově sešly složky IZS, vojáci – staří známí z POKoSu – a také náš oblastní spolek ČČK Karlovy Vary na Dni IZS, pořádaném SDH Jáchymov ve spolupráci se Skiareálem Klínovec. Díky pozvání SDH jsme tak účastníkům mohli prezentovat naši činnost, děti si mohly vyzkoušet nepřímou srdeční masáž a dýchání z plic do plic na cvičných figurínách nebo použití šátku jako improvizovaného obvazu. Letos jsme dokonce byli jedním ze soutěžních stanovišť. Kromě toho jsme byli v případě potřeby připraveni poskytnout i první pomoc. Dokonce k tomu i ve dvou případech došlo – jednou jsme poskytli akutol k ošetření drobné odřeniny a podruhé jehlu k extrakci třísky z prstíčku malé slečny.

Poděkování SDH Jáchymov za skvělou příležitost k propagaci ČČK.

Vlk

Dnes jsme zakončili další běh kurzu Člen/členka první pomoci. Za účastníky je několik víkendů plných výuky, praktických nácviků a modelových situací, během kterých si rozšířili své znalosti a dovednosti v oblasti první pomoci.

Kurz se nevěnuje pouze samotné první pomoci, ale také dalším tématům, jako jsou základy psychologie, komunikace, humanitární činnost nebo historie a principy Červeného kříže.

Dnešní závěrečné zkoušky úspěšně završily společnou cestu všech účastníků. Někteří získané znalosti využijí ve své profesi, například při výuce první pomoci, jiní ve své dobrovolnické činnosti nebo jednoduše v běžném životě.

Všem absolventům gratulujeme a děkujeme za příjemnou atmosféru, aktivní přístup a chuť učit se nové věci. Přejeme jim, aby získané zkušenosti a znalosti dokázali využít všude tam, kde budou potřeba.

Dne 14. června si připomínáme Světový den dárců krve – den věnovaný všem lidem, kteří svou nezištnou pomocí pomáhají zachraňovat lidské životy.

V karlovarském Červeném kříži si velmi vážíme všech dárců krve a dlouhodobě podporujeme bezpříspěvkové dárcovství v našem regionu. Každoročně organizujeme slavnostní předávání medailí prof. MUDr. Jana Janského a dalších ocenění, kterými děkujeme těm, kteří se k odběrům vracejí opakovaně a pomáhají tak zachraňovat lidské životy.

Za každou darovanou jednotkou krve stojí člověk, který se rozhodl věnovat svůj čas a pomoci někomu, koho nikdy nepozná. Právě tato ochota pomáhat druhým bez nároku na odměnu je jednou ze základních hodnot, na kterých Červený kříž staví svou činnost.

Podpora dárcovství krve však není jen o oceňování. Snažíme se veřejnosti připomínat význam darování krve, informovat o možnostech stát se dárcem a motivovat nové zájemce k prvnímu odběru. Každý nový dárce je důležitý a každý odběr může pomoci několika pacientům.

V Karlovarském kraji máme mnoho dárců, kteří krev darují desítky let. Jejich obětavost, vytrvalost a ochota pomáhat jsou inspirací pro nás všechny. Díky nim mají pacienti v nemocnicích šanci na uzdravení, návrat ke svým rodinám i běžnému životu.

Při příležitosti Světového dne dárců krve chceme poděkovat všem dárcům z Karlovarského kraje, pracovníkům transfuzních oddělení i všem, kteří myšlenku bezpříspěvkového dárcovství podporují.

Dnes jsme uzavřeli další běh kurzu Zdravotník zotavovacích akcí. Účastníci za sebou mají několik dnů plných výuky, praktických nácviků i modelových situací a své získané znalosti dnes potvrdili u závěrečných zkoušek.

Kurz nebyl jen o první pomoci. Věnovali jsme se také psychologii, základům práva, hygieně, bezpečnosti a dalším tématům, se kterými se zdravotník na táborech a dalších akcích může setkat.

Všem absolventům gratulujeme k úspěšnému složení zkoušek a přejeme, aby své nově získané znalosti využívali s jistotou, klidem a rozvahou. Zároveň děkujeme lektorům za jejich čas a zkušenosti, které účastníkům během kurzu předávali.