Školení první pomoci MŠ Habartov 11/2017
Zdravotník ČČK Junior 11/2017
Oceňování bezpříspěvkových dárců krve – Karlovy Vary 11/2017
Oceňování bezpříspěvkových dárců krve – Karlovy Vary 09/2017
Český červený kříž
Společnost Český červený kříž (ČČK) se sídlem v Praze, IČO 00426547, je humanitární společností působící na celém území České republiky; existuje ze zákona. Je státem uznanou národní společností Červeného kříže ve smyslu mezinárodního práva; z hlediska vnitrostrátního práva je spolkem.
ČČK je součástí Mezinárodního Červeného kříže a řídí se Základními principy ČK&ČP.
Mezinárodním výborem Červeného kříže byl Český červený kříž uznán 26.8.1993 a za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce byl přijat 25.10.1993.
Působí zejména v oblasti humanitární, sociální, zdravotní a zdravotně-výchovné. Naplňování poslání a plnění úkolů ČČK je všeobecně prospěšnou činností.
K 31.12.2016 měl ČČK celkem 17.196 členů*) a dobrovolníků sdružených v 517 Místních skupinách ČČK v 69 Oblastních spolcích ČČK; počet zaměstnanců ČČK činil 640. Výnosy všech subjektů ČČK v r. 2016 činily 340,0 a náklady 341,1 milionů Kč.
ČČK podle uvedeného zákona plní zejména tyto úkoly:
- ».působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí;
- ».poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby;
- ».působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby;
- ».šíří znalost Ženevských úmluv;
- ».působí v oblasti zdravotně-výchovné a spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče.
Český červený kříž navazuje na své předchůdce – na Vlastenecký pomocný spolek pro Království české, který byl založen 5.září 1868 jako 13. národní společnost Červeného kříže na světě, a na Československý červený kříž, který byl založen 6.února 1919.
Český červený kříž vznikl rozdělením ČSČK jako jeho nástupnická organizace v ČR. Je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl L, vložka 509 (do 31.12.2013 registrován jako obč. sdružení u MV ČR pod čj. VS/1-20998/93-R ze dne 10. 6. 1993).
Otevírací doba ošacovacího střediska
Ošacovací středisko
Ošacovací středisko OS ČČK Karlovy Vary je neziskové pracoviště, účelově provozované k plnění poslání a úkolů ČČK v oblasti veřejně prospěšné činnosti. Veřejně prospěšnými činnostmi se rozumí hlavní činnosti střediska, kterými je zejména příjem, ošetřování a výdej obnošeného ošacení a obdobných potřeb sociálně či jinak potřebným osobám. Středisko slouží zároveň jako zázemí pro Humanitární jednotky ČČK k materiálnímu zabezpečení osob postižených přírodními či jinými katastrofami.
Příjem obnošeného ošacení a obdobných potřeb je uskutečňován darováním, tj. bezplatně od dárců. Přijaté ošacení se ve Středisku roztřídí a přehledně uloží, eviduje apod.
Ošetřování obnošeného ošacení a obdobných potřeb zahrnuje jejich roztřídění podle druhů nebo podle opotřebení, dále jejich vyčištění, uložení, větrání, desinfekce, překládání a další činnosti, které je nutno s nimi jednorázově nebo průběžně provádět v době od jejich příjmu do doby výdeje ze Střediska. Účelem ošetřování je zajistit, aby nedošlo ke zhoršení opotřebení uložených věcí, k jejich znehodnocení či porušení hygienických předpisů v důsledku nesprávného skladování.
Výdejem obnošeného ošacení a obdobných potřeb naplňuje Středisko svůj účel. Výdej bezúplatný je uskutečňován především těmto kategoriím osob a na požadavek, zpravidla písemný, orgánu státní správy nebo samosprávy:
– osobám sociálně potřebným,
– osobám, které přišly v důsledku přírodní či jiné katastrofy o svůj majetek,
– bezdomovcům, uprchlíkům či azylantům,
– osobám po návratu z výkonu trestu odnětí svobody,
– osobám ve výkonu trestu odnětí svobody,
– dalším fyzickým nebo právnickým osobám, které Středisko považuje za potřebné nebo které Středisku prokáží potřebu pomoci.
Na základě zákonných podmínek v souladu se stanovisky příslušných útvarů Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí se stanoví, že Středisko provozované oblastním spolkem ČČK Karlovy Vary podle této směrnice není živností podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, živnostenský zákon v platném změní. Nejedná se tedy o obchod s obnošeným ošacením.
ČČK Karlovy Vary neprovozuje ošacovací střediska za účelem dosažení zisku, provozování je naopak činností výslovně neziskovou.
Činnost střediska je spolufinancována z prostředků Statutárního města Karlovy Vary.
Oceňování bezpříspěvkových dárců krve
Český červený kříž již půl století pravidelně oceňuje bezpříspěvkové dárce krve (BDK) těmito vyznamenáními:
Krůpěj krve | |
Uděluje se za první odběr. Předává se na transfúzní stanici. |
Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Janského | |
Uděluje se za 10 odběrů. Předává OS ČČK zpravidla přímo na trasfuzní stanici. Průměr medailí je 27 mm. |
Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Janského | |
Uděluje se za 20 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění. |
Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Janského | |
Uděluje se za 40 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění. |
Zlatý kříž ČČK 3. třídy | |
Uděluje se za 80 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění. Průměr odznaků je 21 mm. |
Zlatý kříž ČČK 2. třídy | |
Uděluje se za 120 odběrů. Předává slavnostně ČČK na celokrajském shromáždění. |
Zlatý kříž ČČK 1. třídy | |
Uděluje se za 160 odběrů. Předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění. |
- odběr plné krve = 1 odběr
- odběr krevních složek, při němž nejsou odebírány červené krvinky ani krevní destičky = 1 odběr
- odběr krevních složek, při němž jsou odebírány červené krvinky nebo krevní destičky = 1 odběr za každou TU červených krvinek nebo krevních destiček; odběr se hodnotí nejvýše jako 2 odběry
Harmonogram oceňování
- Medaile Jana Janského: slavnostní shromáždění se konají zpravidla v závěru roku, v němž dárce dovršil příslušný počet odběrů, pokud není medaile předávána přímo na transfúzní stanici
- Zlaté kříže: slavnostní shromáždění se konají v roce následujícím po roce dovršení příslušného počtu odběrů
- Plaketa Dar krve – dar života: slavnostní shromáždění se koná zpravidla jednou za dva roky, zváni jsou dárci, kteří příslušný počet dovršili do konce roku předcházejícího
Proč dárcovství krve bezplatně?
Často se setkáváme s otázkou, proč ČČK podporuje pouze bezplatné (přesněji bezpříspěvkové , v našich podmínkách se užívá i termín čestné) dárcovství krve a jejích složek.
Pomineme-li již samu nelogičnost spojení „platba“ a „dar“, je třeba předně uvést, že podpora bezplatného dárcovství je celosvětovým trendem, který se prosazuje od šedesátých let 20. století, kdy se Mezinárodní federace ČK&ČP obrátila s výzvou na všechny národní společnosti, aby podpořily rozvoj dárcovství oproštěného od finančních motivů. Ze soudobých pramenů můžeme jmenovat rezoluci XXIV. Mezinárodní konference Červeného kříže (Manila, 1981), v níž mezinárodní společenství vyslovilo jednoznačně podporu pouze bezplatnému dárcovství, v neposlední řadě též Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/98/ES z 27.1.2003, která všem členským státům EU (tedy i ČR) ukládá přijímat opatření k podpoře bezplatného dárcovství krve a morálnímu oceňování bezplatných dárců a zajištění toho, aby potřebná krev byla získávána bezplatně.
Důvody, proč výhradně bezplatné dárcovství je hodno podpory a tito dárci též morálního oceňení, je především a hlavně zájem bezpečnosti transfúzního přípravku, tedy zájem bezpečnosti příjemce – nemocného člověka, kterému má krev či jiný transfúzní přípravek navrátit zdraví či zachránit život.
Statistický, mnohokrát prokázáný, fakt hovoří jasně – finanční motiv, tedy vidina přímé platby za konkrétní odběr, přivádí do řad dárců jedince, který je z tohoto důvodu ochoten zatajit důležité údaje o sobě, svém chování a zdravotním stavu. Nepřekvapí např., že vlna nákaz infekcí HIV v osmdesátých letech byla způsobena hlavně dárci placenými.
Lze namítnout, že krev dárce je přece testována. Ano, ale jednak není a ani nemůže být testována na všechny krví přenosné infekce či jiné látky ohrožující příjemce (v ČR se testuje krev dárce na HIV-1,2, infekční záněty jater typu B a C a syfilis), ale především na počátku – tedy po vstupu infejce do dárcova těla – jsou uvedené testy negativní a přitom dárcova krev je již schopna příjemci uškodit… U infekce HIV se toto tzv. imunitní okno, kdy jsou výsledky testů zdánlivě v pořádku, pohybuje mezi 2-3 týdny, u hepatitidy typu C mezi 2-3 měsíci…
Ukazuje se, že údaje, které dárce o sobě sdělí, eliminují nákazu více, než jakékoli testy.
Důvodem snahy o bezplatné dárcovství krve a jejích složek, která je ČR vysoce úspěšná, tedy není snaha „ušetřit“ peníze za příspěvek dárci – vždyť oněch 200 Kč u tzv. odběru „plné krve“ činí cca desetinu nákladů nutných na zpracování dárcovy krve, ale snaha zajistit maximální bezpečnost příjemce, tedy toho, komu má krev pomoci, nikoli jej na životě ohrozit.
Z téhož důvodu by i pokles ochoty zdravých dárců darovat krev bezplatně způsobil ohrožení bezpečnosti krevních přípravků, neboť by vyvolal poptávku po placeném dárcovství a otevřel tak dveře i těm, pro které je i nevelký finanční prospěch rozhodujícím motivem…
Český červený kříž i český stát si váží těch, kteří jsou ochotni nezištně pomáhat druhým a snaží se morálně tyto dárce ocenit. Věříme, že široká veřejnost chápe motivy, pro něž nelze podporovat jiné než bezplatné dárcovství. Je to přímo v zájmu zdraví naší společnosti.
Závěrem doplňme, že poskytnutí placeného volna na činnosti dárce krve je v souladu s mezinárodní definicí bezplatného dárcovství, stejně jako bezplatné občerstvení či pozornosti a drobné dárky (např. při oceňování dárců), náhrada přímých cestovních nákladů, stejně jako potravní doplňky poskytované zdravotními pojišťovnami a pod. O bezpříspěvkovém dárcovství hovoříme, je-li vyloučena jakákoli přímá platba v hotovosti spojená s odběrem – tedy i např. příspěvek na stravování, cestovní paušál aj