Září je tu a s ním návrat dětí do škol. Ráno jsou zase plné chodníky, přechody i zastávky a po prázdninách si všichni pomalu zvykáme na běžný režim. A možná právě tady někde začíná i první pomoc.
U dětí totiž nemusí být první pomoc hned o resuscitaci nebo obvazování. Začít můžeme mnohem jednodušeji – bezpečnou cestou do školy, správným přecházením silnice nebo tím, že dítě ví, na koho se obrátit, když se něco stane, a dokáže si přivolat pomoc. S věkem pak přichází ošetření drobných poranění, základy první pomoci a postupně i situace, kdy může jít o život.
A u dospělých? Něco jsme se učili ve škole, něco v autoškole, možná jsme někdy absolvovali kurz v práci. Jenže kolik si toho po letech opravdu pamatujeme? A dokázali bychom své znalosti použít ve chvíli, kdy by před námi někdo skutečně potřeboval pomoc?
Proto má smysl se k první pomoci vracet. Připomenout si základní zásady, život ohrožující stavy, vyzkoušet si resuscitaci nebo použití AED. Teorie je důležitá, ale teprve při praktickém nácviku si člověk spoustu věcí opravdu „osahá“ a získá větší jistotu.
A právě září nám dává ještě jeden důvod si první pomoc připomenout. Druhá zářijová sobota patří Světovému dni první pomoci, který letos připadá na 14. září.
První pomoc můžeme potřebovat kdekoliv – cestou do školy, doma, v práci, při sportu nebo na výletě. Nemusíme být zdravotníci ani umět všechno dokonale. Důležité je všimnout si, že někdo potřebuje pomoc, nebát se zastavit a vědět alespoň to základní.
Protože pomáhat se učíme celý život.
