Rozhovor s dárcem krve paní Hanou Uhrovou

Letos si připomínáme 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Už 100 let nečekáme, až pomůže „někdo jinej“. Někdo jiný totiž neexistuje. Náš Červený kříž již století druhým pomáhá nebo je učí, jak pomoci….

Ráda bych Vám položila pár otázek na téma darování krve.

  1. Pamatujete si na svůj první odběr, a jaký to byl pocit?

Ano, pamatuji. Začala jsem se svým dárcovstvím na vysoké škole v Ústí nad Labem. Myslím si, že jsem byla na svůj první odběr předem dobřepřipravenadíky informacím od spolužačky, která už krev dávala. Samozřejmě jsem byla nervózní, ale spíše z toho, zda budu vhodným dárcem, než ze samotného odběru. (Jehly mi nikdy nedělaly problém.) JVšichni zaměstnanci transfuzní stanice byli velmi milí, ale i přesto první vpich větší jehlou mě trochu zaskočil, ale určitě se to dalo bez problémů vydržet. Nejlepším závěrem byla samozřejmě svačina.J

  1. Kolik máte v současné době bezplatných odběrů krve?

V současné době mám 48 bezplatných odběrů krve. Ráda bych s dárcovstvím pokračovala, pokud mi bude sloužit zdraví. Mým cílem je dosáhnout osmdesátého odběru. No, uvidíme.J

  1. Jak často chodíte darovat krev?

Darovat chodím 3x ročně. Je už to pro mě pravidelná záležitost.

  1. Jakým způsobem je Vaše bezplatné dárcovství oceňováno zaměstnavatelem?

Zaměstnavatel mé dárcovství žádným způsobem neoceňuje a myslím si, že to není potřeba. Mé darování krve to žádným způsobem neovlivňuje.

  1. Nejhorší zážitek?

Při žádném z mých odběrů jsem neměla výrazně špatný zážitek. Jen v jednom případě mi krev dostatečně netekla, tak sestřička musela s jehlou v mé ruce trochu hýbat, a to nebylo moc příjemné.

  1. Zkusil jste přivést k dárcovství i někoho dalšího?

Snažím se dárcovství propagovat mezi žáky naší školy a někteří z nich se už do darování krve zapojili.

Sdílejte mezi přátelé

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *