Ošacovací středisko

Ošacovací středisko OS ČČK Karlovy Vary je neziskové pracoviště, účelově provozované k plnění poslání a úkolů ČČK v oblasti veřejně prospěšné činnosti. Veřejně prospěšnými činnostmi se rozumí hlavní činnosti střediska, kterými je zejména příjem, ošetřování a výdej obnošeného ošacení a obdobných potřeb sociálně či jinak potřebným osobám. Středisko slouží zároveň jako zázemí pro Humanitární jednotky ČČK k materiálnímu zabezpečení osob postižených přírodními či jinými katastrofami.

Příjem obnošeného ošacení a obdobných potřeb je uskutečňován darováním, tj. bezplatně od dárců. Přijaté ošacení se ve Středisku roztřídí a přehledně uloží, eviduje apod.
Ošetřování obnošeného ošacení a obdobných potřeb zahrnuje jejich roztřídění podle druhů nebo podle opotřebení, dále jejich vyčištění, uložení, větrání, desinfekce, překládání a další činnosti, které je nutno s nimi jednorázově nebo průběžně provádět v době od jejich příjmu do doby výdeje ze Střediska. Účelem ošetřování je zajistit, aby nedošlo ke zhoršení opotřebení uložených věcí, k jejich znehodnocení či porušení hygienických předpisů v důsledku nesprávného skladování.
Výdejem obnošeného ošacení a obdobných potřeb naplňuje Středisko svůj účel. Výdej bezúplatný je uskutečňován především těmto kategoriím osob a na požadavek, zpravidla písemný, orgánu státní správy nebo samosprávy:

– osobám sociálně potřebným,
– osobám, které přišly v důsledku přírodní či jiné katastrofy o svůj majetek,
– bezdomovcům, uprchlíkům či azylantům,
– osobám po návratu z výkonu trestu odnětí svobody,
– osobám ve výkonu trestu odnětí svobody,
– dalším fyzickým nebo právnickým osobám, které Středisko považuje za potřebné nebo které Středisku prokáží potřebu pomoci.

Na základě zákonných podmínek v souladu se stanovisky příslušných útvarů Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí se stanoví, že Středisko provozované oblastním spolkem ČČK Karlovy Vary podle této směrnice není živností podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, živnostenský zákon v platném změní. Nejedná se tedy o obchod s obnošeným ošacením.

ČČK Karlovy Vary neprovozuje ošacovací střediska za účelem dosažení zisku, provozování je naopak činností výslovně neziskovou.

Činnost střediska je spolufinancována z prostředků Statutárního města Karlovy Vary.

Oceňování bezpříspěvkových dárců krve

Český červený kříž již půl století pravidelně oceňuje bezpříspěvkové dárce krve (BDK) těmito vyznamenáními:

Krůpěj krve Krůpěj krve
Uděluje se za první odběr. Předává se na transfúzní stanici.
Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Janského Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Janského
Uděluje se za 10 odběrů. Předává OS ČČK zpravidla přímo na trasfuzní stanici.
Průměr medailí je 27 mm.
Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Janského Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Janského
Uděluje se za 20 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění.
Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Janského Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Janského
Uděluje se za 40 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění.
Zlatý kříž ČČK 3. třídy Zlatý kříž ČČK 3. třídy
Uděluje se za 80 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění. Průměr odznaků je 21 mm.
Zlatý kříž ČČK 2. třídy Zlatý kříž ČČK 2. třídy
Uděluje se za 120 odběrů. Předává slavnostně ČČK na celokrajském shromáždění.
Zlatý kříž ČČK 1. třídy Zlatý kříž ČČK 1. třídy
Uděluje se za 160 odběrů. Předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění.
Plaketa Dar krve - dar života Plaketa ČČK Dar krve – dar života
Uděluje se za 250 odběrů. Plaketu předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění (jednou za dva roky). Průměr plakety je 60 mm. Název plakety v latině zní Donum sanguinis-donum vitae.
Pro účely oceňování bezpříspěvkových dárců krve se odběry krve a jejích složek započítají takto:

  • odběr plné krve = 1 odběr
  • odběr krevních složek, při němž nejsou odebírány červené krvinky ani krevní destičky = 1 odběr
  • odběr krevních složek, při němž jsou odebírány červené krvinky nebo krevní destičky = 1 odběr za každou TU červených krvinek nebo krevních destiček; odběr se hodnotí nejvýše jako 2 odběry

Harmonogram oceňování

  • Medaile Jana Janského: slavnostní shromáždění se konají zpravidla v závěru roku, v němž dárce dovršil příslušný počet odběrů, pokud není medaile předávána přímo na transfúzní stanici
  • Zlaté kříže: slavnostní shromáždění se konají v roce následujícím po roce dovršení příslušného počtu odběrů
  • Plaketa Dar krve – dar života: slavnostní shromáždění se koná zpravidla jednou za dva roky, zváni jsou dárci, kteří příslušný počet dovršili do konce roku předcházejícího

Proč dárcovství krve bezplatně?

Často se setkáváme s otázkou, proč ČČK podporuje pouze bezplatné (přesněji bezpříspěvkové , v našich podmínkách se užívá i termín čestné) dárcovství krve a jejích složek.

Pomineme-li již samu nelogičnost spojení „platba“ a „dar“, je třeba předně uvést, že podpora bezplatného dárcovství je celosvětovým trendem, který se prosazuje od šedesátých let 20. století, kdy se Mezinárodní federace ČK&ČP obrátila s výzvou na všechny národní společnosti, aby podpořily rozvoj dárcovství oproštěného od finančních motivů. Ze soudobých pramenů můžeme jmenovat rezoluci XXIV. Mezinárodní konference Červeného kříže (Manila, 1981), v níž mezinárodní společenství vyslovilo jednoznačně podporu pouze bezplatnému dárcovství, v neposlední řadě též Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/98/ES z 27.1.2003, která všem členským státům EU (tedy i ČR) ukládá přijímat opatření k podpoře bezplatného dárcovství krve a morálnímu oceňování bezplatných dárců a zajištění toho, aby potřebná krev byla získávána bezplatně.

Důvody, proč výhradně bezplatné dárcovství je hodno podpory a tito dárci též morálního oceňení, je především a hlavně zájem bezpečnosti transfúzního přípravku, tedy zájem bezpečnosti příjemce – nemocného člověka, kterému má krev či jiný transfúzní přípravek navrátit zdraví či zachránit život.

Statistický, mnohokrát prokázáný, fakt hovoří jasně – finanční motiv, tedy vidina přímé platby za konkrétní odběr, přivádí do řad dárců jedince, který je z tohoto důvodu ochoten zatajit důležité údaje o sobě, svém chování a zdravotním stavu. Nepřekvapí např., že vlna nákaz infekcí HIV v osmdesátých letech byla způsobena hlavně dárci placenými.

Lze namítnout, že krev dárce je přece testována. Ano, ale jednak není a ani nemůže být testována na všechny krví přenosné infekce či jiné látky ohrožující příjemce (v ČR se testuje krev dárce na HIV-1,2, infekční záněty jater typu B a C a syfilis), ale především na počátku – tedy po vstupu infejce do dárcova těla – jsou uvedené testy negativní a přitom dárcova krev je již schopna příjemci uškodit… U infekce HIV se toto tzv. imunitní okno, kdy jsou výsledky testů zdánlivě v pořádku, pohybuje mezi 2-3 týdny, u hepatitidy typu C mezi 2-3 měsíci

Ukazuje se, že údaje, které dárce o sobě sdělí, eliminují nákazu více, než jakékoli testy.

Důvodem snahy o bezplatné dárcovství krve a jejích složek, která je ČR vysoce úspěšná, tedy není snaha „ušetřit“ peníze za příspěvek dárci – vždyť oněch 200 Kč u tzv. odběru „plné krve“ činí cca desetinu nákladů nutných na zpracování dárcovy krve, ale snaha zajistit maximální bezpečnost příjemce, tedy toho, komu má krev pomoci, nikoli jej na životě ohrozit.

Z téhož důvodu by i pokles ochoty zdravých dárců darovat krev bezplatně způsobil ohrožení bezpečnosti krevních přípravků, neboť by vyvolal poptávku po placeném dárcovství a otevřel tak dveře i těm, pro které je i nevelký finanční prospěch rozhodujícím motivem…

Český červený kříž i český stát si váží těch, kteří jsou ochotni nezištně pomáhat druhým a snaží se morálně tyto dárce ocenit. Věříme, že široká veřejnost chápe motivy, pro něž nelze podporovat jiné než bezplatné dárcovství. Je to přímo v zájmu zdraví naší společnosti.

Závěrem doplňme, že poskytnutí placeného volna na činnosti dárce krve je v souladu s mezinárodní definicí bezplatného dárcovství, stejně jako bezplatné občerstvení či pozornosti a drobné dárky (např. při oceňování dárců), náhrada přímých cestovních nákladů, stejně jako potravní doplňky poskytované zdravotními pojišťovnami a pod. O bezpříspěvkovém dárcovství hovoříme, je-li vyloučena jakákoli přímá platba v hotovosti spojená s odběrem – tedy i např. příspěvek na stravování, cestovní paušál aj

Chci se stát dárcem krve. Co mám udělat?

Z medicínského hlediska je vhodné začít odběrem tzv. plné krve (tj. odběr cca 450 ml krve tak, jak je dárci odebrána ze žíly). Speciální odběry jednotlivých složek krve (tj. samotné červené krvinky, krevní plazma, krevní destičky), při nichž jsou ostatní složky dárci v průběhu odběru vraceny, může dáce – v případě své ochoty a potřeby transfuzního zařízení – podstoupit, snášel-li dobře právě odběry plné krve. Je k nim třeba též dalšího vyšetření (EKG). Možnost darovat krev má dárce prakticky v každém okresním městě:

ZTS

Na transfúzní oddělení přichází dárce přímo, není třeba, aby absolvoval prohlídku u svého praktického lékaře či jinde. Vše potřebné je dárci provedeno přímo v zařízení transfúzní služby.

Standardní postup při odběru krve

  • Příchod na transfuzní stanici
      -Dárce, který příjde na transfuzní oddělení, obdrží k prostudování Poučení pro dárce krve a k vyplnění Dotazník dárce krve.
        Před každým odběrem vyplňuje dárce dotazník, ve kterém se zjišťují prodělané choroby, užívané léky, možný kontakt s infekcí. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, rizikových sexuálních praktik apod., ale také např. tetováž nebo piercing mimo zdravotnické zařízení) .

 

    Pokud na některé otázky dárce nechce odpovědět, má možnost tzv. diskrétního sebevyloučení, tedy možnost bez uvedení důvodu z transfúzní stanice odejít (tuto možnost má kdykoli během pobytu na transfúzní stanici). Na základě průkazu totožnosti, průkazu zdravotní pojišťovny a tohoto dotazníku mu je zavedena karta a je zadán do počítačového systému.
  • Udělení informovaného souhlasu
  • Dále musí dárce podepsat tzv. informovaný souhlas, tzn. že souhlasí s provedením odběru, předepsaným vyšetřením, že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byly v souladu se zákony zpracovány jeho osobní údaje a údaje o jeho zdravotním stavu (při zachování povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků). Dále dárce potvrzuje, že údaje uvedené do dotazníku jsou pravdivé a úplné. Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat.

  • Základní vyšetření
  • V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření – je mu proveden odběr ze žíly nebo z prstu na krevní obraz (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva – hemoglobinu, případně též tzv. krevní obraz) a dárci je změřena tělesná teplota.

  • Vyšetření lékařem
  • S výsledky laboratorních testů jsou pak dárci zváni na vyšetření lékařem, který změří dárci krevní tlak, provede zběžné fyzikální vyšetření a vyhodnotí vyplněný dotazník (anamnézu). Je-li dárce způsobilý, poznamená to lékař do karty a dárci může být krev odebrána. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat.

  • Občerstvení
  • V mezidobí čekání na laboratorní výsledky a odběry je zpravidla dárcům podáváno malé občerstvení, zejména čaj a pečivo. Obecně platí zásada, že na odběry by dárci neměli chodit nalačno. Ráno je vhodná lehká snídaně a dostatečné množství tekutin. Jediné omezení, na které jsou dárci upozorňováni je, aby večer a ráno (14 hod.) před odběrem nejedli nic tučného a nepili alkohol. Před odběrem by dárce neměl kouřit.

  • Vlastní odběr
  • Vlastní odběr pak provádí odběrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Odběry se provádí v pololeže nebo leže na odběrovém křesle, a to zásadně do plastových vaků, které jsou na jedno použití. Jeden odběr by neměl trvat déle než 10 minut. Po provedeném sestra dárci ošetří místo vpichu a dárce se odebere na občerstvení, případně obdrží občerstvovací balíček.

  • Odpočinek
  • Po odběru by si dárce měl odpočinout. Ve většině transfúzních stanic je možné po odběru strávit chvíli v klidu a občerstvit se.

  • Plánované dárcovství krve
  • Po prvním odběru je dárce evidován v přílušné transfúzní stanici. Ta také zpravidla dárce následně zve k dalším odběrům – hovoříme o dárcovství plánovaném. Proč? Krev, jakož i ostatní její složky, mají jen určitou trvanlivost (u tzv. plné krve jde o 35 dní, u koncentrátu krevních destiček jen max. 5 dní). Pokud by během této doby nebyla použita, musí se zlikvidovat. Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat – potřeba dárců se tedy v průběhu roku mění a záleží samozřejmě i na krevní skupině dárce (příp. dalších charakteristikách jeho krve). Navíc není ideální plně využívat maximálních počtů odběrů, které u jednoho dárce v roce předpisy stanoví. Není proto účelné, aby dárci chodili k dalšímu odběru sami, dle vlastního uvážení, aniž by si na transfúzním oddělení ověřili, že právě jejich skupina je momentálně žádána či pokud by nebyli pozváni. Je tedy přirozené, že některý dárce je zván i několikrát v roce, jiný třeba jen jednou za dva roky a podobně.

  • Pracovní volno
  • Podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, je dárcovství krve překážkou v práci z důvodu obecného zájmu. Dárci tedy náleží pracovní volno s náhradou mzdy (ve výši 100% průměrné mzdy), které se poskytne na dobu cesty k odběru, odběr samotný a zotavení po odběru v rámci 24h od nástupu cesty k odběru. Pokud odběr není proveden, náleží toto volno jen na cestu k odběru, strávenou dobu na transfúzní stanici a návrat na pracoviště.

 

Kdo se může stát dárcem krve?

Krev mohu darovat, pokud:

  • je mi 18 ­- 65 let
  • vážím alespoň 50 kg
  • netrpím vážnější alergií
  • neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
  • neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
  • neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
  • netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
  • netrpím vážným kožním onemocněním
  • neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
  • neprodělal jsem pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
  • neprodělal jsem TBC
  • netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
  • neměl jsem tyfus, paratyfus
  • netrpím revmatickým onemocněním
  • netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
  • nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušené skleróza)
  • neprodělal jsem zhoubné onemocnění
  • v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
  • neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
  • nejsem alkoholik
  • v letech 1980-1996 jsem nebyl déle než 1/2 roku v Anglii či Francii
  • nejsem HIV-pozitivní, ani nepatřím do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži)

Dále musím splňovat tyto podmínky:

  • nejsem právě nemocen
  • v posledním půl roce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
  • v posledním půl roce jsem nebyl na operaci
  • v posledním půl roce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
  • v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
  • v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
  • v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
  • u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
  • nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodné hladovět, ­ jezte jídla bez tuku, pijte dostatek nealkoholických nápojů)

Uvedené podmínky platí „v zásadě“. Vhodnost konkrétního člověka pro darování krve posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici.